Ah! mio cor

Mám tvůrčí krizi. Velmi ráda bych se s vámi všemi podělila opět o nějaký ten hudební zážitek (a že jich mám na skladě, o nichž jsem ještě nehovořila, mnoho), nicméně nějak mi chybí ten správný impuls. Po páteční zkušební slohové práci jsem navíc totálně slovně vyčerpána.

Každopádně to tu nenechám jen tak ležet ladem a myslím, že v následujícím případě mých slov nebude ani nijak zvlášť zapotřebí. Měla jsem to velké štěstí, že jsem obsah Magdalenina "nového" CD slyšela o nějaký čásek dříve, než se vůbec dostalo na pulty, a už tenkrát jsem se do něj na první poslech zamilovala. Především se tak stalo s árií Lascia ch´io pianga, která by se možná někomu mohla zdát lehce "provařená", avšak popravdě řečeno mě to vůbec netíží.

Nečekala jsem tedy na nic a hned při první příležitosti, kterou mi můj věrný přítel eMule poskytnul, jsem si dopřála jednu vlastní nelegální kopii tohoto skvostu. (Nedá se jinak, na originál snad také někdy dojde, ale všechno postupně, momentálně se rýsují dva jiné kousky.) K Lascia, ch´io pianga postupně přibyli další oblíbenci, takže prakticky celý letošní podzim jsem strávila na Händelovi. Avšak i přesto jsem se za celou tu dobu nedokopala, abych vám sem o tom aspoň maličký kousek napsala. Možná i proto, že dychtivý poslech tohoto CD poněkud záhy přebyly mé podzimní zážitky koncertní (což mi připomíná, že i o těch bych se měla zmínit,...). Každopádně mé okouzlení se opět trochu vzmužilo, je tomu asi čtrnáct dnů nazad, když nějaké dobré duše nahrály na YouTube záznamy z Magdalenina recitálu, na kterém právě tohle händelovské cédéčko představovala.

Jak jsem už řekla, dneska jsem na tom "literárně" velice bídně, o čemž svědčí i celý předešlý odstavec, a proto bych se s dovolením rozloučila a nechala vás všechny v klídku poslouchat a sledovat... :-)

"Oh, had I Jubal´s lyre"

"Dopo notte, atra e funesta"

A na závěr ... "Lascia, ch´io pianga"